Poslední  lednový víkend je datum v kalendáři, na které  se těším jako vrána na kus sýra. Zvyšující se počet telefonů, postupně odškrtávané položky v diáři s nadpisy „ dříví, slivovice, stan, Jawa apod.“neklamně hlásí, že se budeme klouzat na největší evropský zimní sraz. Zprávy o počasí se sledují s obzvláštní pozorností a všichni se paradoxně těšíme na co největší mrazy, fujavice, náledí. Zmínka o sněhových jazycích způsobí, že se nám huby roztáhnou v blaženém úsměvu od ucha k uchu a nemít ty uši, chechtáme se kolem dokola. Největší setkání motocyklistů na sněhu se letos konalo již po 53.  To už je docela slušná tradice. V   Thurmansbang – Solla je to již letos  21. v řadě na jednom místě. No a já jsem tady po 11. Tak, a statistiku máme hotovu.

Letos bylo vše globální. Navzdory tvrzení pana presidenta Klause, že se globální oteplování neexistuje, se prostě otepluje. A tak bylo teplo, no jen asi – 5°C, ale to je na Slony teplo. Globální teplo. A tím pádem bylo i málo sněhu. Na sněhové peřině se príma staví stany. Takže se blbě vyrovnává velmi členitý terén a slabší jedinci kloužou v noci ven ze stanů. A ještě tlačí šutry do bůčku.

001-img_2680

Globální finanční krize zřejmě zaútočila na mnoho motocyklistů. Protože letošní účast byla opravdu viditelně slabší, než v jiných letech. Největší menšinou byli, asi jako  tradičně, Italové. A potom Holanďani. Česká účast rok od roku mohutní. Před jedenácti lety, když jsem byl v Solla poprvé, my, Češi jsme se spočítali pomalu na prstech jedné ruky. Letos byla čeština a české vlajky na strojích velmi frekventované. Stejně , jako stroje, na kterých se lid motorkářský dopravuje do Bayerische Waldu.

002-img_2696Globálně evropská chřipková epidemie měla také letos velkou zásluhu o redukci počtu dorazivších motorkářů. A vzhledem k tomu, že se na nás tohle rána hnala od západních zemí, naše pozice to docela zviditelnilo. Všechno zlé je někdy k něčemu dobré. Z tradičních zemí jsem nepotkat žádnou skupinu  z Polska, nebo Slovenska. A ani dvojnásobní  vítězové o nejvzdálenější účastníky – Rusové nepřijeli. Asi řeší problém transportu plynu. Na jedné straně světa se pohne kamínek a na druhé spadne lavina, tak už jsme propojení.

003-img_2715Stroje, na nichž se jezdí na Elefanty jsou kapitola sama pro sebe. Tím, že byli poměrně suché a dobře udržované silnice, jsem si všimnul, jak moc se zvětšilo procentuální zastoupení motocyklů BMW řady GS. Tedy hlavně 1200 GS s různými stupni výbavy a úprav. Byli vidět prostě všude. Běda, kdyby pořádně nasněžilo….. I s tím by se ale dalo bojovat, neboť jedna firma u vchodu nabízí kromě pneuservisu i našroubovatelné hroty do gum.

004-img_2683Potkali jsme tam jednoho Itala, jak na koleně pomocí takového nebozízku dával do drapáku jeho 1200 GS jeden hrot za druhým. Asi za hodinku jel okolo našeho ohně dole v aréně a vypadalo to, že mu tam pod rozježděný sníh někdo namontoval koleje. Ta velká obluda plula okolo naprosto impozantně. Schválně jsme hledali Guzzi Stelivo, ale je znát, že tato italská firma má před sebou ještě dlouhou cestu, než bude BMW v tomto segmentu šlapat na paty. Nebo jsou piloti báw statečnější ??? Starší řady BMW se sajdou, Uraly, Dněpry, MZ se sajdou patří k tomu nejklasičtějšímu, co se dá v rokli Elefantů potkat. CX s různými přívěsnými zařízeními je taky dost frekventovaná záležitost. I Vespa se sajdou se dá skousnout. Ale to, co dokázali navěsit na dvě holandský sajdy hned u vchodu, bylo neuvěřitelný.

005-img_2694Obrysy původních značek se téměř nedalo rozpoznat. Rád bych viděl výraz technika z STK, když se mu tohle objeví na lince!!! O chrabrých policistech na silnici ani nemluvě. Nad náma bydlela parta frantíků a jeden měl V Stroma s šikovně přidělanýma lyžičkama, sice napevno, ale na lítání okolo to bylo vysoce funkční.

006-img_2749Spolu s řetězama na zadním kole to jelo jako tank., furt vpřed. Podobnou vychytávku ale s praktičtějšími kolečka od fůriku měl jeden maník z party kolem ČMN. Moc hezká stavba stála na příchozí cestě. V závodním seidcarcrossovém rámu měl jeden soudruh z Německa napasovaný motor ze Seven fifty. Zajímavě byl řešen výfuk s tlumičen před sajdou. Moc hezký řemeslo, který muselo i dobře fungovat.

 

 

007-img_2691Dobrej byl i jeden mladík od nás, z české kotliny, který dojel na Fichtlovi, čili Jawě 20. a přípravu nepodcenil. Náhradní kolo vzadu, kanystry s kapalinami a náhradní motor před nádrží. Řidič fichtla musí být připraven na všechno, včetně jaderného výbuchu. Prostě, tady na miniaturním prostoru najdete všechno, od rezatého Simsona po airbrašovnýho H-D, s mezipřistáním u Hypermotárda Ducati.

008-img_2736Sjíždí se sem i různý týpci řidičů. Letos, protože byla zamrzlá louže, obvyklý zdroj radosti, se hojně rozmohlo ježdění na Adama. Řidič choperra, který byl oblečen pouze v tangách ( ale krutě malej, furt mu něco vyčuhovalo!!) se víc naválel něž najezdil. Hladké pneu do sněhu halt moc nejdou. Zato partička na kroskách  jezdila fakt hambatá a lítali odpoledne jako šílený. Ani jednou se mi je nepovedlo nafotit, jak byli rychlí.

 

009-img_2757111S postupujícím odpolednem sice moc nezpomalovali, zato se silně vnitřně ohřívali ohnivou vodou a večer už byli víc ve sněhu než v sedlech. Ale i v tom sněhu byli rychlí. To už asi ale nebylo rukama ale namrzlou prdelí ,že hned zase seděli v sedlech. Jó, proti gustu žádnej dišputát…… Koštování slivovice  a svařáku je v zimě mému srdci bližší.

Ohně dohořívají, zbývá ráno zabalit a vydat se na cestu k domovu. Sněhová nadílka se letos nekonala. To loni jsme si užili dosyta. Tak odsolit motocykly a v lednu 2010 zase hurá do Říše na Slony.

Váš Michal Ponca